Publikace

• Reflections on a new horizon of philosophy, thinking and metodology.
  In: Abstracts, Vol. II, 9th International Congress of Logic, Methodology and Philosophy of Science, Uppsala, Sweden, 1991.
• Pojetí pohybu jako stávání se a úkol myšlení.
  In: Vesmír, jazyk, myšlení, ed. V.Havlík a Z.Hofmann, Filosofia, Praha 1994.
• K otázce McTaggartova paradoxu.
  Filosofický časopis, č.2, 1994.
• Temporální realismus versus temporální non-cognitivismus.
  In: Realismus ve vědě a filosofii, Filosofia, Praha 1995.
• Ontologická alternativa McTaggartova paradoxu. (K neprostorovému pojetí temporality přítomnosti).
  Organon F, roč. 2, č. 4 (1995), s. 327-341.
• Synergetika. Návrat ke světu přírodních procesů.
  Filosofia, Praha 1995, 91 s.
  Kniha se zabývá analýzou východisek a předpokladů synergetického přístupu ke skutečnosti především na základě prací I.Prigogina a I.Stengersové a H.Hakena. V kapitole historičnost a fundamentálnost fyzikálního popisu je diskutována problematika pojetí času ve fyzice kdy podle Prigoginových slov dochází ke zrození nového paradigmatu (v dichotomii mezi světem trajektorií a světem procesů), který se na základě synergetických principů vrací k aristotelovskému pojetí přírody jako procesu. Podrobnější rozbor aristotelovského přístupu k přírodě a možných konsekvencí synergetického přístupu je podán v kapitole návrat fyziky. Hlavní pozornost je věnována rozboru rozdílů mezi fyzikou bytí (dynamikou) a fyzikou stávání (synergetikou či nerovnovážnou termodynamikou). V tomto kontextu jsou analyzovány základní pojmy a východiska jednotlivých fyzikálních obrazů světa, které jsou ustaveny mechanickým a synergetickým přístupem. Předmětem analýzy jsou pojmy bifurkace, trajektorie, procesu, nevratnosti, role času ve fyzikálním popisu, atd. V závěrečných kapitolách Role subjektu a Nový dialog člověka s přírodou se autor snaží ukázat, jakým způsobem vystupuje problém subjektu ve fyzikálním poznání samém. Jakým způsobem je fyzikální věda schopna zdůvodnit existenci subjektu a jeho poznání. Autor se zaměřuje na Prigoginovskou tezi popisu přírody jako vzájemného dialogu mezi poznávajícím subjektem a přírodou, v kterém zkoumání přírody vystupuje jako neoddělitelná část její vnitřní aktivity. Nový dialog s přírodou autor hodnotí jako historicky vyvinutou metodu poznání přírody a vyrovnání se s mechanistickým pojetím.
• Cestování v čase jako filosofický problém.
  Organon F, 1998.
• Možné a mnohé světy.
  In: Mezi jazykem a vědomím, Filosofia, Praha 1999.
  Stať se zabývá srovnáním východisek a předpokladů možných světů (possible worlds) a tzv. nekodaňskou interpretací kvantové mechaniky mnohých světů. Výsledkem srovnání je úvaha nakolik si jednotlivá východiska odpovídají a zda jsou v konečném důsledku identická.
• Význam a implikátní řád.
  In: Denotácia, referencia a význam, ORGANON F (2000) príloha, s.101-107.
  Stať se zabývá analýzou Bohmovy ideje implikátního řádu, která je formulována jako nový univerzální pohled na skutečnost. Bohm v této souvislosti přikládá rozhodující vliv pojmu "význam". Na rozdíl od obvyklého pojetí chápe význam jako inherentní a podstatnou část reality a ne jen jako čistou abstrakci, která existuje jen v naší mysli. Chápání implikátního řádu jako určitého a nutného způsobu organizace významu je tak uvažováno jako možná alternativita ke stávajícím řešením problému významu.
• Fyzikální zákony neznemožňují cestování časem.
  (reakce na omyly v článcích o cestování časem)
  Britské listy, 4.6.2001, 5 stran, http://www.britskelisty.cz/0106/20010604e.html Článek pojednává o problému cestování časem do minulosti z fyzikálního a logického hlediska. Ukazuje, že v současné moderní fyzikální teorii a logice nelze nalézt žádný princip nebo zákon, který by takové cesty znemožňoval.
• Vakuum a nicota (Proč je spíš něco, než nic).
  Filosofický časopis 4/2002, s. 575-589.
• Atomismus ve vědě.
  in: J. Nosek, Milénium vědy a filosofie, Filosofia, Praha 2002, s. 124-135.
• Popperův sen a propensitní teorie pravděpodobnosti. in: Metoda, význam, intence, Filosofia, Praha 2003, str. 137-149.
• Nikolaj Demjančuk: Filosofie a vědecké myšlení.
  recenze, Filosofický časopis 2003/3, str. 514-519.
• Metoda, význam, intence.
  Popperovské motivy v současném analytickém myšlení. (editor), Filosofia, Praha 2003, 258 s.
  Sborník z řady slovensko-českých sympozií o analytické filosofii, které pořádají každoročně pracovníci Ústavu filozófie SAV a Filozofického ústavu AV ČR od roku 1997, střídavě ve Slovenské a České republice. Šesté sympozium, které se konalo 27.-29.5 2002 v Praze, bylo věnováno popperovským motivům a inspiracím v analytickém proudu filosofického myšlení.
• Evoluční ontologie aneb Mýtus přirozenosti a reliktní antropocentrismus.
  Filosofický časopis č. 6/2003, s. 1017-1028. Polemika s koncepcí evoluční ontologie, která je obsahem stejnojmenné knihy autorů J. Šmajse a J. Kroba. Stať se snaží ukázat, že zmíněná koncepce nesplňuje požadavky, které si sama klade (především aby evoluční ontologie byla důsledně neantropocentrická), a že její hlavní východiska a předpoklady jsou vystavěny na mýtické a dogmatické představě přirozenosti. Důsledkem je neudržitelná koncepce člověka jako přírodní bytosti na jedné straně a zároveň na straně druhé jeho přehnaně zdůrazněný protipřírodní postoj a působení. Stať naznačuje, že hranice přirozeného a umělého jsou v tomto smyslu jen dočasným a nepodstatným možným rozlišením, které nemá hlubší ontologický statut a na jehož základě nelze budovat nedeformovanou EO.
• Problém interpretace vědecké teorie.
  in: Používanie, interpretácia a význam jazykových výrazov, Filozofický ústav SAV 2004, s. 179-191. Anotace: Stať se zabývá problémem interpretace vědecké teorie v kontextu interpretací moderních fyzikálních teorií kvantové teorie a teorie relativity. Zkoumá vazbu mezi axiomatizovanými formálními systémy a jejich interpretacemi na základě Hempelova procesu interpretace teorie pomocí určitého interpretačního systému interpretačních vět. a staví se proti Ztráta intuitivní pochopitelnosti moderních fyzikálních teorií totiž nemůže vést k tomu, že rezignujeme na interpretaci odkazem na dostatečnost konzistentnosti formální teorie, která je používána jako pouhý algoritmus k dosažení predikcí
• Memy a teorie univerzálního darwinismu.
  in: Memy ve vědě a filosofii, ed. J. Nosek, Filosofia, Praha 2004, s. 27-42. Anotace: Stať se zabývá filosofickými východisky a předpoklady teorie memů. Centrální otázkou je analýza univerzálního darwinismu jako obecného a univerzálního evolučního principu či zákonitosti, která nastává v každém prostředí vždy, když jsou splněny požadované podmínky. Evoluční proces lze tak popsat jako algoritmický proces, který vede ke vzniku organizované uspořádanosti. Darwinismus v tomto obecnejším univerzálním smyslu poukazuje k rozdílnosti přežití libovolného druhu sebereplikující se kódované informace, která má nějaký vliv na svou pravděpodobnost, že bude replikována. Stať zdůrazňuje metodologickou důležitost memetiky v tom, že umožňuje nahlédnout rozmanitost kulturního vývoje z jednoduché unifikující perspektivy.
• Mýtus přirozenosti a reliktní antropocentrismus II.
  Filosofický časopis č.3/2004, s. 473-480.
• Emergence nebo supervenientní epifenomenální ontologie?
  in: Jazyk, logika, věda, P. Sousedík (ed.), Praha, Filosofia, 2005, s. 305-323. Anotace: Stať se zabývá analýzou teorie emergence a její rolí v soudobých názorech na teorii komplexity. Pozornost je věnována především tzv. ontologické emergenci a vývoji názorů na emergenci od tzv. "Britského emergentismu" až po soudobé moderní koncepce. Stať se snaží prokázat neprůkaznost Kimových argumentů, vedených proti možnosti ontologické emergence.
• Teorie relativity a relativita teorie.
  Filozofický časopis, Praha, roč. 53, 2005, č. 6. Anotace: Stať se zabývá fyzikální relativitou a filosofickým relativismem na pozadí vzniku a formulace Einsteinovy teorie relativity. Uvažuje se zde otázka, zda je obhajitelný ontologický či kosmologický relativismus na základě diskuse o existenci možných alternativních teorií skutečnosti, tj. relativních, ekvivalentních a neekvivalentních teorií. Diskuse o možné relativitě teorií vede k závěrům, že 1) fundamentální část jedné teorie může být částí nějaké odlišné teorie, 2) že existence alternativních relativních teorií může být sice důsledkem rozmanitých způsobů a přístupů ke skutečnosti, ale má-li být jejich výsledek konzistentní a relevantní, musí být v podobě nějaké matematicky ekvivalentní teorie, 3) že predikce ekvivalentních a relativních teorií prokazují odlišnou stabilitu při testování svých deduktivních důsledků, a že 4) pro další rozvoj a úspěch ekvivalentní teorie je rozhodující role jejích abstraktních, univerzálních a unifikujících principů. Tyto závěry společně s Einsteinovým předpokladem o existenci univerzálních a elementárních zákonů, z kterých by kosmos mohl být odvozen čistou dedukcí, a sílící tendence k odhalování hlubších a univerzálnějších souvislostí ve fyzice, pak vedou k úvaze, že ontologický relativismus je v tomto smyslu neudržitelný.
• Fundamentalismus, relativismus a fyzika.
  in: Jazyk z pohladu sémantiky, pragmatiky a filozofie vedy, Organon F príloha, Filozofický ústav SAV 2006, s. 227-243, ISBN 80-967225-6-5. Anotace: Stať se zabývá analýzou současných diskusí mezi fundamentalismem a relativismem ve filosofické reflexi vývoje současné moderní fyziky. Jde především o kritické stanovisko vůči nové vlně, v které zaznívají témata nejednotnosti vědy, antiredukcionismu, antifundamentalismu a dokonce antiimperialismu fyziky. Podrobná analýza je věnována úsilí N. Cartwrightové a jejímu programu pro vybudování metafyziky nesjednoceného světa, jehož úkolem je v prvé řadě odmítnutí privilegovaného postavení fyziky a podpora pluralistického názoru, podle kterého jsou všechny vědní disciplíny v zásadě rovnocenné a navzájem se ovlivňují různými typy interakcí. Stať se na analýze základních prvků pluralistické koncepce (tzv. Dappled world) např. ceteris paribus zákonů, působení nomologického stroje a simulacrum explanace, snaží prokázat neudržitelnost a pouhou proklamativnost centrální teze, že z pluralismu nutně nevyplývá antirealismus.
• Recenze: Břetislav Fajkus: Filosofie a metodologie vědy.
  Filosofický časopis č. 6, roč. 54, 2006, s. 930-936.
• Francis Bacon a induktivní metoda.
  In: Věda v renesanční a novověké kultuře, Plzeň: Západočeská univerzita, 2007, (eds.) N. Demjančuk; J. Vařenková, s. 103-120, ISBN 978-80-7043-625-7.
• Gödel a AI.
  In: Meze formalizace, analytičnosti a prostoročasu, Praha: Filosofia, 2007, s. 161-177, ISBN 978-80-7007-268-4.
• Status ad hoc hypotéz ve vědě.
  In: Jednotliviny, všeobecniny, významy, Bratislava: Filozofický ústav Slovenskej akadémie vied, 2008, (ed.) M. Zouhar, s. 94-110, ISBN 978-80-969770-1-7.
• Ontologie evoluční perspektivy.
  Evoluce a věda, Nymburk: OPS, 2008, (eds.) Nosek, J.; Havík, V., s. 121-141, ISBN 978-80-87269-04-6.
• Frege a epistemologie.
  Ozvěny Frégovy filosofie, Bratislava: Filozofický ústav Slovenskej akadémie vied, 2009, (ed.) P. Sousedík, s. 24-38. ISBN 978-80-969770-4-8.
• Vědecký status darwinismu.
  Filosofický časopis, roč. 57, č. 6, 2009, s. 837-853. ISSN 0015-1831.
• Emergence a kontext.,
  in: M. Zouhar, (ed.), Kontext a význam, Aleph, Bratislava 2010.
• Dawkins a progresivní deantropocentrizace.
  J. Hanuš, J. Vybíral (eds.), Dawkins pod mikroskopem, Diskuse nad knihou Richarda Dawkinse Boží blud, CDK, Brno 2010.
• The Scientific Status of Darwinism.
  T. Hříbek, J. Hvorecký (eds.), Knowledge, Value, Evolution, London: College Publications, King's College 2011, s. 85-98.
• Ernst Mach a evoluční pojetí vědy.
  P. Dub, J. Musilová (eds.), Ernst Mach: Fyzika, filosofie, vzdělávání, Brno: Masarykova univerzita 2011, s. 206-219.
• S-A-I teze (biologické druhy jako individua).
  V. Havlík (ed.), Individuals and Properties, Organon F, vol. 18, Bratislava 2011, s. 32-49.
• Vstříc univerzálnímu evolučnímu principu.
  V. Havlík, T. Hříbek at al. (eds.) Z evolučního hlediska, Filosofia, Praha 2011, s. 75-124.
• Metametodologie a naturalismus.
  Organon F 19 (2012), s. 56-77
• Searle on Emergence.
  Organon F 19 (2012), Suppl., s. 40-48
• Temné stránky kosmologie.
  Akta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2012, -, č. 4, s. 151-168. ISSN 1802-0364.
• Evoluční argument a spor o realismus.
  Organon F (2013), Suppl. 1, s. 44-63
• Natural or Artificial Intelligence?
  In: J. Romportl, P. Ircing, E. Zackova, M. Polak, R. Schuster (eds.) Beyond AI: Artificial Golem Intelligence, Proceedings of the International Conference Beyond AI 2013, Pilsen, Czech Republic, November 12-14, 2013, pp. 15-27
• Synchronní a diachronní emergence.
  Organon F 20 (2014), Suppl., s. 57-69.
• Bezradnost metodologie kosmologie?
  Filosofický časopis, ročník 63, č. 2, 2015, s. 247-266.
• Donald Gillies a modifikovaný falsifikacionismus.
  In: Sedmkrát z logiky a filosofie vědy, V. Havlík (ed.), Filosofický časopis, Mimořádné číslo 3, 2015, s. 77-100.
• Anomálie, ad hoc hypotézy a temné stránky kosmologie.
  Pavel Mervart, Praha 2015, 176 s.
• Vývoj vědy jako evoluční boj idejí? K pojetí vědy jako konceptuální evoluce.
  Filosofický časopis, 1, 2016, s. 75-94.
• Simulace a instrumentální pojetí vědy.
  Teorie vědy, vol. 38, No 2, 2016, s. 131-157.
• David Miller a racionalita bez „dobrých důvodů“? Ke kritice Millerovy interpretace kritického racionalismu.
  Teorie vědy / Theory of Science 40, č. 1 (2018): 63–87.
• The naturalness of artificial intelligence from the evolutionary perspective.
  AI & Soc (2018), 34:889–898, https://doi.org/10.1007/s00146-018-0829-5.
• Redukcionistický program fyziky a proměna fundamentální ontologie.
  Filosofický časopis, 67, č. 5 (2019): 695-712.
• Fyzikalismus a status zákonů speciálních věd.
  Teorie vědy, Vol. 41, No. 2, (2019): 201-227.

Výuka

Filozofická fakulta Masarykova univerzita Brno

• 2015/16 Filosofie vědy (ZS)

Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni

• 2019/20
  Doktorský seminář (ZS+LS) PROGRAM
  Metodologický seminář (ZS)
• 2018/19
  Doktorský seminář (ZS+LS) PROGRAM
  Metodologický seminář (ZS)
• 2017/18
  Doktorský seminář (ZS+LS) PROGRAM
  Metodologický seminář (ZS)
• 2015/16
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
• 2014/15
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
• 2013/14
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
  Metodologický seminář pro doktorandy
• 2012/13
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
  Metodologický seminář pro doktorandy
• 2011/12
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
  Doktorský seminář
• 2010/11
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
• 2009/10
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
• 2008/09
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
• 2007/08
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
• 2006/07
  Filosofie vědy 1 (FVI)
  Filosofie vědy 2 (FVII)
  Seminář historie a filosofie fyziky (SHFA)
• 2005/06
  Filosofie vědy
  Filosofie myšlení
• 2004/05
  Filosofie vědy
  Filosofie myšlení
• 2003/04
  Filosofie vědy
  Filosofie myšlení
• 2002/03
  Filosofie vědy
  Filosofie myšlení
• 2001/02
  Filosofie vědy
  Filosofie myšlení
• 2000/01
  Filosofie vědy
• 1999/00
  Filosofie vědy
• 1998/99
  Filosofie myšlení
  Filosofie vědy

Výukové materiály

Přednášky a semináře KFI/FVFB+KFI/FV2

[Mgr. Libor Benda, Ph.D. + doc. PhDr. Vladimír Havlík, CSc.]

Schémata

• Ideové zdroje logického pozitivismu

Texty pro seminář

• Schlick, M.: Budoucnost filosofie. (přeložil P. Sousedík)
• Waismann, F.: Jak vidím filosofii. Čítanka z analytické filosofie II a III. část 1, část 2.
• Popper, K. R.: Hledání lepšího světa. (Jak vidím filosofii)
• Russell, B.: The problems of Philosophy. (kapitola VI. O indukci)
• Russell, B.: Vědecké pojmy in: Logika, jazyk a věda. Svoboda, Praha 1967.
• Russell, B.: Vědecké poznání in: Logika, věda, filosofie, společnost, Praha 1993.
• Carnap, R.: Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka. Přel. K. Berka, Filosofický časopis, č. 4, 1991.
• Popper, K. R.: Logika vědeckého bádání. (kapitola V. Problém empirické báze)
• Lakatos, I.: Dějiny vědy a jejich racionální rekonstrukce.
• Kuhn, T. S.: Struktura vědeckých revolucí. (kapitola IX. Povaha a nezbytnost vědeckých revolucí)
• Kuhn, T. S.: Druhé zamyšlení nad paradigmaty. Přel. L. Benda, Teorie vědy, č. 2, 2012.
• Feyerabend, P.: Tři dialogy o vědění, Přel. J. Fiala, P. Bidlasová, M. Kyloušková, Vesmír, s.r.o., 1999. Třetí dialog

Další doporučená literatura: (česky)

• Carnap, R., Hahn, H., Neurath, O.: Vědecké pojetí světa - Vídeňský kroužek. In: Analytická filosofie, první čítanka, první díl, str. 14, přel. J. Fiala a kol., ZČU, FHS, Plzeň 1999.
• Carnap, R.: Problémy jazyka vědy. Svoboda, Praha, 1968.
• Popper, K. R.: Logika vědeckého bádání. Přel. J. Fiala, OIKOYMENH, Praha 1997.
• Feyerabend, P.: Rozprava o metodě (Against method), Přel. J. Fiala, Aurora, Praha, 2001.
• Holton, G.: Věda a antivěda. Přel O. Jelínek, Academia, Praha, 1999.
• Kuhn, T. S.: Struktura vědeckých revolucí. OIKOYMENH, Praha 1997.
• Russell, B.: Logika, jazyk a věda. Svoboda, Praha 1967.
• Sborník statí: Filosofie vědy. Svoboda, Praha, 1968.