Prostor mezi geometrií a malířstvím

Ladislav Kvasz

Jak dosahovali renesanční malíři efektu hloubky prostoru? Jak navozuje El Greco pocit přítomnosti postav v prostoru před obrazem? Dokáže kubismus vysvobodit objekty ze zajetí prostoru? Kniha matematika a fi losofa Ladislava Kvasze nejen odpovídá na tyto dotazy, ale přináší srozumitelný a dostatečně vyčerpávající výklad klíčových epizod ve vývoji moderní geometrie. Abstraktní a často obtížně pochopitelné matematické myšlenky totiž nacházíme v malířství vyjádřeny v konkrétní, názorné a intuitivně uchopitelné podobě. Historikům a milovníkům výtvarného umění z řad širší veřejnosti kniha poskytuje nový úhel pohledu na to, co už znají. Matematikům zase propojení dějin geometrie s dějinami malířství dává možnost obohatit výklad této disciplíny o nové souvislosti. Výklad geometrických triků, použitých při tvorbě jednotlivých obrazů, jejichž reprodukce kniha přináší, nabízí praktickou využitelnost pro interpretaci dalších výtvarných děl.

slovart 2020

Appearance and Persistence as the Unity of Diachronic and Synchronic Concepts of Emergence

Vladimír Havlík

Recent philosophical discourse on emergence has developed with particular concern for the distinction between weak and strong emergence (e.g., Bedau 1997; Chalmers 2002) and with the primary focus on detailed analysis of the concept of supervenience (e.g., Kim 1984; 1999; McLaughlin 1997). However, in the last decade and as a new departure, attention has been devoted to the distinction between synchronic and diachronic emergence (e.g., Humphreys 2008a, b; Kirchhoff 2014). In this philosophical context, there is an ongoing general belief that these two concepts (diachronic and synchronic) are so different that it is impossible to establish for them a general unifying framework (Humphreys 2016a, b). It is the purpose of this paper to support an alternative view, i.e. that these concepts are different but not mutually exclusive, and that attending to appearance and persistence can, in this context, lead to an acceptable unifying framework for these two, differing concepts of emergence.

Springer 2020

Obrana asistované smrti: Filozofické argumenty ve prospěch eutanazie a asistovaného smrcení za pomoci lékaře

Tomáš Hříbek

První monografie v českém jazyce, která nabízí detailní filozofickou obranu různých forem asistované smrti včetně eutanazie. Autor vysvětluje kontext a příčiny současné diskuse, zavádí a zdůvodňuje potřebné pojmové distinkce a analyzuje argumenty ve prospěch asistovaného sebeusmrcení i vyžádané eutanazie. Hlavní část knihy je ve formě odpovědí na časté otázky: Je smrt za všech okolností pro umírajícího újmou? Řeší strategie, například nezahájení nebo ukončení léčby či paliativní péče, jež jsou v současnosti považovány za morálně nekontroverzní, všechny problémy, na něž měla být odpovědí asistovaná smrt? I kdybychom se dohodli, že vyžádaná eutanazie je relativně přijatelná, neocitneme se její legalizací na kluzkém svahu, po němž sklouzneme ke katastrofálně nemorální praxi?

Academia 2019

Jak být dobrý i bez pánaboha: a další eseje o náboženství, morálce a vědě ve svobodné společnosti

Tomáš Hříbek

Autor v knize představuje upravené verze svých kratších esejí, které během uplynulé dekády vycházely převážně v příloze Lidových novin Orientace, ale i v dalších periodikách. Jde o populárně zaměřené texty, které spadají do čtyř tematických okruhů: obrana ateismu a sekularismu, aktuální morální témata nahlížená z čistě světské perspektivy, obhajoba principů egalitárního liberalismu, obrana vědy před jejími tradičními i postmoderními nepřáteli. Přímočarým a věcným přístupem k otázkám jako ateismus, eutanazie, stejnopohlavní manželství, etika kouření, imigrace, hate speech, feminismus nebo scientismus je kniha v českém kontextu výjimečná. Některé texty se objevují vůbec poprvé, součástí jsou i rozhovory s několika předními světovými intelektuály (filozof Peter Singer ad.).

Academia 2019

Hegel ve Francii

Tomáš Koblížek

Recepce Hegelovy filosofie představuje klíčovou kapitolu moderního francouzského myšlení. Za zakládající spis bývá považována existenciální interpretace J. Wahla Nešťastné vědomí v Hegelově filosofii (1929), po níž se v rozmezí tří dekád objevila řada hegelovských prací od autorů jako A. Kojève, J. Hyppolite či É. Weil. Přestože od počátku šedesátých let přestává být hegelianismus jedním z dominantních proudů francouzské filosofie, jeho představitelé stále nabízejí interpretace významné nejen v úzkém okruhu hegelovských bádání. Například v devadesátých letech vzbudí mimořádný zájem kniha C. Malabouové Hegelova budoucnost. Plasticita, časovost, dialektika.

Oikoymenh 2018

Aristotelés o lidské přirozenosti - Od myšlení k anatomii

Karel Thein

Kniha představuje Aristotelovo pojetí člověka s důrazem na jeho biologický rámec. Jejím východiskem je Aristotelovo vysvětlení způsobu, jímž anatomie a fyziologie podmiňují způsob života každé živé bytosti. Zvláštnost člověka spočívá v tom, že pouze lidská bytost není předurčena k určitému počtu vymezených úkonů, ale vybavena tělem, které umožňuje téměř neomezený počet činností včetně těch, které se promítají do složitého politického života. Orientace v této mnohosti je možná díky myšlení, které však samo závisí na tělesné stavbě: specifická teplota krve, na ni vázaná činnost srdce a z obojího vyrůstající lidská postava jsou podle Aristotela podmínkami našeho myšlení a zvažování různých budoucích situací. Kromě podrobného výkladu, jenž vede od fyziologie přes vnímání a představování až k rozumu, jemuž má tělesná stavba sloužit, nabízí kniha též srovnání s chápáním lidské přirozenosti u starších myslitelů včetně Platóna. Cílem je ukázat, proč právě u Aristotela přestává být člověk „malým světem“ a stává se jedinečnou bytostí, současně zakotvenou v živočišné říši a přerůstající její přirozené meze.

Filosofia 2017

Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě

Tomáš Hříbek

Zatím nejsouhrnnější domácí monografie o současné analytické filosofii vědomí, která se během posledních dvou dekád stala jednou z nejživějších oblastí filosofického výzkumu. Autor vysvětluje důvody tohoto vývoje, jež mají co do činění se standardním pojetím fenomenálního vědomí a metafyziky materialismu, o něž se opírá formulace tzv. „těžkého problému“ vědomí a výzva moderního dualismu. Tuto výzvu představují zvláště modální argument Davida Chalmerse a epistemický argument Franka Jacksona. Převážná část knihy je věnována návrhům na překonání dualismu: argumentům russelliánského monismu a materialistickým strategiím, zvláště tzv. reprezentacionismu. Autor obhajuje teorii, která se do jisté míry podobá reprezentacionismu v tom, že redukuje vědomí prostřednictvím intencionality, ale liší se odmítnutím standardního pojetí vědomí a argumentačním rámcem, jímž je spíše metodologický naturalismus než materialistická metafyzika. Tuto teorii rozvíjí hlavně Daniel Dennett, ačkoli příbuzné argumenty lze najít u dalších současných kritiků introspekce. Ačkoli Dennettova teorie nabízí spíše dekonstrukci než řešení „těžkého problému“, autor dospívá k závěru, že navzdory své podnětnosti přehlíží „nejtěžší problém“. Tento problém se netýká vědomí, ale intencionality. Kniha může sloužit jako úvod do současné diskuse ve filosofii mysli a metafyzice.

Filosofia 2017

The Aesthetic Illusion in Literature and the Arts

Tomáš Koblížek

The notion of aesthetic illusion relates to a number of art forms and media. Defined as a pleasurable mental state that emerges during the reception of texts and artefacts, it amounts to the reader's or viewer's sense of having entered the represented world while at the same time keeping a distance from it. Aesthetic Illusion in Literature and the Arts is an in-depth study of the main questions surrounding this experience of art as reality.

Beginning with an introduction providing historical background to modern discussions of illusion, it deals with a wide range of theoretical issues. The collection explores the nature and function of the aesthetic illusion as well as the role of affect and emotion, the implications of aesthetic illusion for the theory of fiction, the variable forms of aesthetic illusion and its relationship to other components of aesthetic response. Aesthetic Illusion in Literature and the Arts brings together a team of scholars from philosophy, literature and art and presents an interdisciplinary examination of a concept lying at the heart of contemporary aesthetics.

Bloomsbury 2017

Encouraging Openness

Nimrod Bar-Am, Stefano Gattei

This volume features forty-two essays written in honor of Joseph Agassi. It explores the work and legacy of this influential philosopher, an exciting and challenging advocate of critical rationalism. Throughout six decades of stupendous intellectual activity, Agassi called attention to rationality as the very starting point of every notable philosophical way of life.
The essays present Agassi’s own views on critical rationalism. They also develop and expand upon his work in new and provocative ways. The authors include Agassi's most notable pupils, friends, and colleagues. Overall, their contributions challenge the received view on a variety of issues concerning science, religion, and education.
Readers will find well-reasoned arguments on such topics as the secular problem of evil, religion and critical thinking, liberal democratic educational communities, democracy and constitutionalism, and capitalism at a crossroad.

Springer 2017

CHAOS & FORM: Echoes of Beckett in Literature & the Arts

Tomáš Koblížek, Petr Koťátko

Proceedings of the XIth Prague Interpretation Colloquium (April 11-13, 2016) commemorating Samuel Beckett’s 110th anniversary, focuses on a topic which has played a crucial role both in Beckett’s work and in his published reflections: the function of form in art. From Beckett’s perspective, as presented in the prevailing interpretations, the form can serve to expose the chaotic nature of the world we live in or to construe an artificial order and impose it on (our picture of) the world. The latter is typical of great literary manipulators and “masters of their material,” while the former amounts to resigning upon any kind of “mastery” and engaging in a never-ending search for a form that would not conceal the true nature of the work of art as part and product of the universal chaos and that would let the mess speak.

2017